Stránky s informacemi

Na těchto stránkách najdete stovky příběhů vymyšlených tak, aby měly přesně 50 slov. Napsáno pro radost z vyprávění a vítězství nad těsným limitem.

Ráno ženy

~ 3.5.13 ~ Nezařazené | 1 | Zhlédnuto: 1 004× |

Zachrastí krabičky kartáčky na zuby víčka a tubičky kelímky lahvičky štětečky nůžtičky pinzetky pilníčky holítka bolítka šmidlinky mydlinky rtěnky a pudřenky řasenky tvářenky prsenky barvičky Hřebeny? Hřebínky! natáčky mašličky gumičky sponky spojky svorky skřipce a svěráky šrouby a matice otcové manželé děti a nákupy starosti starosti starosti boty klíče...

dále...

Život s nadáním

~ 25.4.13 ~ Nezařazené | bez komentářů| Zhlédnuto: 809× |

Jeden božský básník, místo psaní básní, sloužil v zákaznickém centru. Haló haló, nakupujte více! Slíbím vám, co chcete! Jsem bezvýhradně váš! Povýšil brzy. Ještě ve třiceti se chlubil verši ze dvaceti. V padesáti také. V pětapadesáti to bůh nevydržel. *** „Stal se z něj idiot, ale zaplatil hypotéku!“ (Nápis na náhrobku.)

dále...

Cit pro věc

~ 12.4.13 ~ Nezařazené | 6| Zhlédnuto: 1 184× |

„Selí!“ Hlaholil stánkař do tiché ulice. „Říká se zelí!“ Přísná paní! Asi učitelka. Odpověděl obvyklým asijským usmíváním a vzápětí se mu podařilo prodat jí ručníky. Sajimavé, pomyslel si. „Kafijó!“ „Říká se ‚kar-fi-ol‘!“ Policistka. Džíny. Cistapadeposím. A-chá! Vyčkal, až se ulice zaplní a zahulákal: „Ce-si Ce-chum hophophop!“ Domů šel v balíku.

dále...

Mazaná Země

~ 18.2.13 ~ Nezařazené | bez komentářů| Zhlédnuto: 753× |

Sníh už zmizel, ale zima neodcházela. Březen byl šedivý. A tak se Země začala v mrazivých ránech točit kolem slunce jen v bílých punčocháčích. Brzy se v mracích udělala dírka. Slunce okouklo kopečky a údolíčka obepnutá průsvitnou látkou. Nevydrželo, vyšlo z mraků, punčocháče stáhlo a – A pak? Hádejte! Bylo jaro!

dále...

Ten den

~ 15.1.13 ~ Nezařazené | 2| Zhlédnuto: 641× |

Πινγκ ………………Πονγκ Πινγκ ………………Πονγκ Den, kdy se nad řeckými městy pohybovalo Ukrutně Fantasticky Ohromné světlo. Πινγκ… Den, kdy tu nikdo ničemu nerozuměl. …Πονγκ A v řeckých ulicích šílely davy. (A tentokrát to nebylo kvůli ekonomice.) Πινγκ ……………… ΠΟΝΓΚ! „Ανταλλαγή!“ Den, kdy se Zeus a jeho partička vrátili z...

dále...

Udatný rek kanonýr Jabůrek

~ 28.9.12 ~ Nezařazené | 1 | Zhlédnuto: 868× |

„Říkáte, že nejdřív mu ustřelili nohy?“ vrtěl hlavou podplukovník Kräutner. Feldkurát zívnul. „Ruce. Naráz. Nohy pak, po jedné.“ „A pořád ládoval?“ „Stimmt.“ „Unmöglich!“ Feldkurát pokrčil rameny a podal mu medaili. „In memóóórijam,“ zahulákal podplukovník majestátně „šikovateli Jabůrkovi uděluje se -“ Zůstal s ústy zejícími. Ohňostrůjce Jabůrek, bezruký, beznohý, bezhlavý, salutoval!

dále...

Metoda Stanislavského?

~ 7.9.12 ~ Momentky města | bez komentářů| Zhlédnuto: 784× |

Studentka divadelní vědy se snaží pomoci kolegovi: „…to nevadí, že v sobě nemáš vrahouna, i tak můžeš pochopit, jak se má zahrát. Zkus třeba tohle: představ si, že by ti vrah brutálně zabil někoho, koho máš hodně rád, například mámu. Jak by ses cítil?“ „Já nevim, já matku moc nemusim.“

dále...

Atacama, radioteleskop, pondělí ráno

~ 21.5.12 ~ Nezařazené | 11| Zhlédnuto: 2 154× |

„Máme něco?“ Zeptala se Dr. Kohlrabi‑Rübe, vedoucí observatoře, asistenta. Zapnul reproduktory. Zaznělo pisklavé staccato. „Zase?“ „Pořád!“ Umřeme tu nudou, pomyslela si. „Dešifroval jste to?“ „Nějaké radioamatéry?! Pfff! Ale…“ Zacvakal spínači: totéž staccato zpomalené, zbasované a pořádně nahlas. „Jo!“ „Jo!“ „Hip-hop!“ „Hobluj!“ *** Mezitím v kosmu…...

dále...

Náhodná známost

~ 6.4.12 ~ Nezařazené | bez komentářů| Zhlédnuto: 790× |

Náhodná známost, hotelový pokoj. Když skončili, tiše ji obdivoval: vzpínala se, škrábala, dokonce ho kousla! Taková drobounká a tolik energie! Po přestávce měla navrch. Maličká královno na vršku světa, prozraď mi, co máš ráda. Nevím. Co nemáš ráda? Když se mě dotýkáš. Kousla ho znovu. Tentokrát se jí to podařilo.

dále...

Desátý okruh pekla

~ 23.2.12 ~ Nezařazené | bez komentářů| Zhlédnuto: 572× |

V obchoďáku IKEA, úplně dole, stojí pětapadesátiletý muž a telefonuje. „Tady nic není, jdu vodsať!“ volá otrávěně. Nikam ale nejde. Točí se dokola, staví se na špičky. Zmateně vyhlíží přes hrníčky, vidličky, skleničky, lampičky, svíčky, zástrčky, tkaničky, pokličky a davy lidí… Šel jsem kolem, když zoufale zašeptal: „Není tu východ!“

dále...