Happyend v háji aneb pánové prominou
Seděly v pohřební síni. Jedna v první řadě, druhá vzadu. Urputně ždímaly usedavý pláč. Předtím se znaly od vidění. Nedávno se potkaly ve městě, což obě šokovalo. Pak se stala ta nehoda. Alergik Pepa snědl čínu s arašídy. Nikdo nechápal, proč vedle jeho těla ležely dvě úplně stejné luxusní kabelky.
dále...
Láska s happyendem aneb dámy pochopí
„Je nám spolu krásně, viď?“ „Nádherně.“ „Chci s tebou zůstat navždy!“ „Nemůžeme, manžela by kleplo.“ „Přece mě neopustíš – teď, když jsme se našly. Vezmeš si mě?“ Vášnivě ji k sobě přitiskla. Představila si Pepovy „přesčasy“ s kolegyní, vyndala jeho kreditku a – tu luxusní kabelku si k pokladně odnesla.
dále...
Bílý pták
Místnost vypadala celkem normálně, spíš obývák než věštírna. Nebýt voucheru od neodbytné tchyně, nikdy by sem nešel. Kartářka mu zrentgenovala duši. „Pozor na bílého ptáka, může vás připravit o život…“ Smál se ještě o hodinu později v křesle. „Doktor Holub, těší mě!“ podal mu vesele ruku jeho nový zubař.
dále...
Pozdní sběr
„Evi, vezmeš si mě?“ „Já nevím, Jardo, není to moc narychlo? Chodíme spolu krátce…“ V noci se ale spolubydlícím chlubila prstýnkem. „Nechtěly byste se ztišit, dámy?!!“ vlítla na ně recepční, když hlučně přetáhly večerku. Ta samá recepční pak svědčila na svatbě. A zahradník z toho starobince šel za svědka Jardovi.
dále...
Ztráty a nálezy
Party u nás doma… kámoši, taneček, sranda… Najednou přišla Ona – neznámá, nepozvaná, obličej zakrytý… Vyzvídal jsem, odkud je. Tipoval jsem Blízký východ, ale mlela cosi o umouněných tvářích a myslivci… Pak po mě hodila botou a zdrhla. Od té doby ji marně hledám… Co taky s jednou botou, že jo?
dále...
Policejní kontrola
Policisté zastaví relativně mladou, absolutně dezorientovanou řidičku, jedoucí v protisměru. „Pánové, ráda vás vidím. Kudy se dostanu na Anděla?“ PolicistaA: „To jste ale úplně špatně…“ Řidička: „Já tady vůbec být nechtěla…“ PolicistaB: „Víte, že jste jezdila po pěší zóně?“ Já: „Jak to mám asi vědět, hlídala jsem, abych nepřejela chodce!“
dále...
Marnost
Spěchá spícím parkem, vidí pouze obrysy nefungujících lamp a černotu městské zeleně… Mezi nimi tuší cestu. Tma je čím dál černější, její kroky rychlejší, naléhavější. Jedna… dva… tři… Raz, dva, tři… ! Raz…tři…!!! Za krkem už cítí jeho dech… Toto je ukázka. Zbytek se zobrazí po kliknutí na název příběhu…
dále...
Švédské stoly
Líně se povaloval pod stromem a rozhodoval se, co si dá k obědu. Bude to muset přeskočit, jinak se odtud nedostane. Věřil ale své perfektní fyzičce. Nejdřív si vybere – tlustý kus nebo libový? Tmavý nebo světlý? Velký? Malý? Konečně měl jasno – lev Sinhan se rozeběhl… Mezi návštěvníky zoo zavládla panika…
dále...
Třpytit se může ledacos
On byl tuniský plážový prodejce, Ona blondýnka. Jeho uchvátil její zjev, jí zlaté náušnice, co měl v portfoliu. Takovou pálku však za ně dát nechtěla… „Není všechno zlato, co se třpytí…“, konstatoval smutně, když zjistil, že ho okradla… Později si Ona řekla totéž – na náušnicích začala prosvítat stříbrná barva…
dále...
Gentleman
S lyžováním začínám, přesto jsem se nějak ocitla na červené sjezdovce. Míjel mě postarší Ital, který neustál pohled buď na moje trápení, nebo lyžařský styl, a nabídl mi pomoc. „Zatáčka, takhle…“ opakoval dokola, já jela za ním. Češi stojící okolo rozpačitě koukali. Italsky zatáčka se totiž řekne CURVA, takhle COSÍ.
dále...
Nejnovější komentáře