Kouzlo
Otevřel dveře a uviděl nádhernou dívku. Úplně nahou. Usmála se a vešla. Byl jak v hypnóze. Uklízel, pral, vařil. Když odcházela, vnutil jí klíčky od auta a kreditku. Inu láska. Samozřejmě, našli se škarohlídi tvrdící, že kouzlo nebylo ani tak v nečekaném splynutí duší, jako v tom, že držela brokovnici.
dále...
Hlavně vědecky
„Takže antibiotika nezabrala. Hm… a jaká?“ „Nevím, ale sestřička psala recept.“ „Sestřička… nejsme na trhu! Musíme přísně vědecky.“ Koukla z okna a povídá: „Dáme lichořeřišnici. Ta je výborná! Čtyřikrát jednu nebo pětkrát jednu? Šlo by i třikrát dvě…“ Pohled jí opět sklouzl k oknu: „A nevíte náhodou co vám je?“
dále...
Ztrácení a hledání
Díval se jí do očí, ale viděl v nich jenom sebe. To tajemství, ta jiskra, všechno bylo pryč. Rozpačitě se usmála. Počkat. Ne rozpačitě! Nepřítomně. Byla někde pryč a jeho tady nechala. Moc ji chtěl najít, ale taky se bál, co najde. Miluje ji. Když najde sebe… ono to půjde.
dále...
Muž, který dosáhl svého
„Svině! Slíbil jsi mi teplé místo a…“ „To platí.“ „Nebudu ti dělat poskoka v krematoriu. Vím toho dost abych…“ „Vy mě chcete vydírat? A vidíte, já vám to teplé místo přesto zajistím…“ Mockrát jsem nad tím uvažoval, ale podle mě mu to nedošlo, ani když uslyšel: „Honzíku, pusťte ty hořáky…“
dále...
Z matematického hlediska
Dokončil výpočet a výsledek dvakrát podtrhl. Vyšla mu nula. Prostě nic. Nevypadal ani moc překvapeně. Tohle asi už věděl. Zkusil změnit pár parametrů, ale výsledek se nezměnil. Smutně se na mě podíval. „Jestli už se můžeme normálně bavit, tak to vyklop. Co ta zrzka?“ „Víš, matematicky vzato…“ „Dostals kopačky, co?“
dále...
Slovo a slovo
„Odvážné slovo vede ke svobodě…“ „Ale i zbabělé slovo vede ke svobodě… Viď, Petře?“ „Nech mě!“ „On ti to říkal!“ „To je pravda. Bylo to tak snadné. Stačilo jen říct, neznám toho muže a mohl jsem jít, kam jsem chtěl… ale kam jít, když mé slovo je přibito na Golgotě?“
dále...
O prsa – ale prohrál
Žili kousek od sebe. On, mahárádžův sokolník. Ona, pradlena. Taková ubožačka z nízké kasty. Potkali se snad jednou. Připletla se jeho koni pod nohy, a tak ji sešvihal bičíkem. Co s takovou? Pak až před mahárádžou. Ona měla přání a moc pěkný prsa. On měl smůlu a moc pěknou popravu.
dále...
Muž a jeho poušť
Pozoroval poušť a nechal se kolébat její krásou. Ten pocit znal: Jako Jana když se koupe. Za chvíli vyjde slunce. Bude muset vyrazit. Stiskl kliku a vešel do koupelny. Její víčka se zvedla a oči se usmály. Byl pořád hrozně sám, ale ta poušť v jeho duši se trošičku zmenšila.
dále...
Holka a smrt
Pozorovala dvojici před oltářem a po tvářích se jí koulely slzy. „Hledáte mě?“ ozvalo se za ní. „Proč myslíte?“ odpověděla a dál sledovala novomanžele. „Měla jsem dojem, že jste chtěla ženicha…“ „Jaký dojem? Ženichovi přeju dlouhý život a rychlou smrt!“ „Tak to jsem tu správně. Ten čas tak letí… Že?“
dále...
Za plotem před plotem
„Do toho kopce? Víš, že hledáme zátoku?“ „Asi zkratka…“ „Určitě.“ Na kopci cesta končila u plotu s nápisem Psychiatrická léčebna. Za branou stál zřízenec a bedlivě nás sledoval. „Dobrý den, my hledáme Zlatou zátoku.“ „Jo, tak vy tady na kopci hledáte zátoku?“ odpověděl zřízenec a oči se mu zvláštně zaleskly.
dále...
Nejnovější komentáře