Místnost vypadala celkem normálně, spíš obývák než věštírna. Nebýt voucheru od neodbytné tchyně, nikdy by sem nešel.

Kartářka mu zrentgenovala duši. „Pozor na bílého ptáka, může vás připravit o život…“

Smál se ještě o hodinu později v křesle.

„Doktor Holub, těší mě!“ podal mu vesele ruku jeho nový zubař.