Jenda měl děti rád. Celé odpoledne si až do zemdlení hrál s neteřemi. Ale celých šedesát kilometrů domů se těšil na svou samotu starého mládence.

Bylo už jedenáct, když zazvonil telefon. Švagrová?

„Moc se omlouvám, Jendo, ale Karolínka nemůže spát a pláče. Nemohl bys prosím přijet a vrátit jí pupík?“

Autor Bianca Bellová
Spisovatelka, překladatelka