Na zastávce mě osloví slečna, prý bývalá spolužačka. Probereme současné vztahy, pak vzpomínáme na školu.

Tuším, že není něco v pořádku, profesory co jmenuje vůbec neznám.

„Studoval jsem na Kladně“ přiznávám.

Chvíli na mě nevěřícně zírá.

„Tak to bude asi omyl, díky za příjemné povídání“ a ztratí se v davu.