Když byly neteři čtyři, věnoval jsem jí šneka. Mnozí v tom vidí neopatrnost, vím to. Neteř ho ale ochočila. Uměl aportovat, chodit po zadní… Byli pořád spolu.

Říká se, že divoké zvíře neumí milovat. Když se ale neteř vdala, hlemýžď přestal jíst…
Dnes by mu bylo čtyřicet. Jmenoval se Elsa.

Autor Zdeněk Král
Vydávám vypravěčský hard-core Příběhy na 50 slov. Starám se o stejnojmenný projekt a webové stránky. Občas píšu.