Každé pondělí a čtvrtek sedávám v přeplněných čekárnách nemocnic. Sedím, a vnímám tu směs osudů, pocitů, tu různorodou skupinu lidí napříč všem generacím a sociálním vrstvám. Miluju tu čokoládu z automatu, i ten pocit, že já jediný nemám obavu, naději a strach.

Dnes jsem tam byl naposled, jsem totiž nemocný.