Můj děda jednou vyšlechtil novozélanďáka o velikosti selete.
Bylo to podivné zvíře; chodil se venčit ke včelínu. Přišel až před úl, vztyčil se a dlouho zblízka zíral na hemžení ve výletových dvířkách. Kolem uší mu svištěly střely, ale žádná ho nikdy neďobla. Děda nad tím kroutil hlavou. Jeho ďobly vždycky.

Autor Zdeněk Král
Vydávám vypravěčský hard-core Příběhy na 50 slov. Starám se o stejnojmenný projekt a webové stránky. Občas píšu.