Rychle spolknul pilulky, zavřel oči a rozvalil se v křesle. „Tak takhle vypadá konec“, napadlo ho, „a možná i nový začátek.“ Teď to přijde… Teď… Nic?!
Otevřel oči. Za oknem byla tatáž bouřka. A Morfeus, nehybný jak Sfinga, před ním stále seděl v předklonu, s dlaněmi nahoru a ústy zejícími.

Autor Zdeněk Král
Vydávám vypravěčský hard-core Příběhy na 50 slov. Starám se o stejnojmenný projekt a webové stránky. Občas píšu.