Zvoní zvonek. Na dnešek nikoho nečekám, takže to možná budou Jehovisti nebo agent s teplou vodou. Bez ohlášení slušní lidé přeci nechodí.

Otevírám nejistě dveře. Za nimi stojí řemeslník, který měl přijít předevčírem. Upouští vajgla na zem a do obličeje mi vyfoukne kouř se slovy: „Zdravíčko, šéfíku, tak jsem tady.“