Na lavičce sedí anarcho-homeless. Sám. Jinak je zastávka narvaná. Přisedám.

On: Máš drobný?
Já: Mám.
On: Tak mi dej.
Já: Nedám.
On: Tak jdi do prdele.
Já: Jo. Jedu do prdele do práce, ale mám drobný.

Dál sedíme v tichu. Schroupává to pomalu.

Ponaučení? Chybí. Tramvaj přijela, než to zchroupal.

Autor Patrick Zandl
Jsem, kdo jsem. Nohama stojím pevně na zemi a dlaněmi podepírám klenbu nebes.