I stvořil Bůh člověka k obrazu svému

Dlouhé věky tady byla tma. Pak se něco změnilo. Na počátku bylo Slovo.

„Ksakru!“

Křach!

„Kde to jenom může – “

Prásk!

„Přísahal bych, že – “

Bum!

„Tady někde to přece musí…“

Cvak.

„Budiž světlo!“

Rozhodil vítězně rukama a pak začal urovnávat nepořádek kolem.

Atmosféra napjatého očekávání konečně opadla.