Stránky s informacemi

Na těchto stránkách najdete stovky příběhů vymyšlených tak, aby měly přesně 50 slov. Napsáno pro radost z vyprávění a vítězství nad těsným limitem.

Inspirace Twitter

Chci pochválit Twitter. Twitter je na nic. Plod nemoudrosti. Malý škůdce. Tedy pokud se nenaučíte filtrovat, správně pro něj psát a neovládnete svůj zájem o drby. Prave jsem snedla picu. Óóó, díky za další duševní ukrknutí.

Přesto ho pochválím, něco mu přiznám – ale až za chvíli. Nejdřív si zařečním.

Taky pořád pátráte po novém palivu pro svůj úžasný, tvořivý mozek? Po něčem, co vás přiměje myslet-vymýšlet jinak, než jste zvyklí? Chcete přeci přijít s něčím novým. Je tolik možností: můžete se zaměřit na něco většího a například sbírat cizí příběhy. Ale můžete taky hledat kreativní roznětku v pouhých útržcích – ve zvláštních slovech, v ojedinělých větách. V jednom příběhu na 50 najdete divné slovo sklopád a v komentářích u jiného podezřelý dětský výraz gundič. Představte si na okamžik sklopád s gundičem – a už máte v hlavě něco, co by tam jinak nevzniklo! Nefungují samostatně? Nevadí, spojte je dohromady – Šel gundič ke sklopádu – a svobodně vyprávějte dál. Jestli nevytvoříte něco nečekaného z tohohle, tak nevím.

Vesmír v zrnku písku.

Podle pouček o psaní internetových článků polovina z vás před dvěma větami umřela nudou a druhá si šla odpočinout u pěkné písničky ze státního rozhlasu. Můžu tedy pokračovat bez obav, že se ztrapním tím, co tu otisknu.

K mojí pochvale. Ve dvou věcích Twitter vyniká:

  1. Jsou na něm vypravěči zvyklí vyjadřovat se v několika slovech. Není jich moc, ale už jsme si tu přečetli padesátky od twitteristů @alley_blind_cz a @andy_wise (To nejsou jejich jména, jen přezdívky, víte?) a ve středu vyjde prvotina od Kateřiny Samkové (@lisarah). A vím o dalších.
  2. Twitter je plný nevyužitých útržků. Moje minulé já schovává já budoucímu dobrůtky po nečekaných skrýších.1. Není to kouzelné vábení do příběhu, který ještě nikdo nenapsal?

Na závěr malou ukázku, jak se můžete inspirovat útržky nalezenými na Twitteru i vy. Vybral jsem namátkou zhruba dvacet vět z různých po sobě jdoucích zpráviček (tweets) a sestavil z nich dvě koláže. Tváří se jako poezie, je to ale dada, je to fun, je to hra – základní palivo pro naše úžasné, tvořivé mozky. Zkuste to taky.

Abych nezapomněl – všechno je na padesát slov.2

Neděle

V obchoďáku se ke mně žene slečna a mává miniaturními kalhotkami

Pane, můžu se vás na něco zeptat? Jak se dnes učí láska k vlasti?

Neznal jsem její jméno, proto jsem s ní nemluvil

Okouzlen vůní trouchnivějícího ešusu,

děkuju za nádhernej den v Dolní Oldříši

Od pondělí to bude lepší!

Pondělí tweetuje

Jsem zamilované do relaxační ovečky! Už máte někdo své první silné zážitky?

Já díky ní pohnul nehybným!

Začala jsem vykat svýmu psovi!

Škoda, že mě při tom tak tlačí měchýř a zrovna v metru. (Kotníkovej bezvěrec)

Tuhle hru nehraju! Ponechat si jistou hrdost není vůbec jednoduché. Milé pondělí, polib mi!


  1. Napsala dívka s nickem @fearbag
  2. Věty do koláží nedobrovolně poskytli twitteři @nofreeusernames, @markel, @pavelbenes, @slovotvor, @tombarys, @dshantee, @Michelle_LSKT, @reflex_cz

Napadá vás vhodný komentář?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *