Trávou se neslyšně plížily dva stíny s pružnými těly a nervy z oceli; pokud je odhalí, nepřežijí.

První zvěd zrovna žehnal oblakům, které zakryly zrádný svit měsíce, když mu pravá ruka zajela do něčeho mazlavého.

„Tábor je blízko,“ zasyčel na svého druha.

„Jsi si jistý?“

„Stoprocentně. Právě jsem nahmatal latríny.“