Na Botiči jsem vídal kačera s kačenou. Vedli televizní život. On něco našel, sežral to. Připlula ona, sežrala, co zbylo. Nuda. Pak měli káčata.
Jednou přiletěl další kačer. Od té doby chlapi táhli spolu.
„Plavu tamhle, plaveš taky?“
„Jasně, deme.“
Ona zůstávala stále častěji vzadu. Pff! Má smysl psát dál?

Autor Zdeněk Král
Vydávám vypravěčský hard-core Příběhy na 50 slov. Starám se o stejnojmenný projekt a webové stránky. Občas píšu.