Vidím ji v metru každý den. Nastupuje do stejných dveří a vždy se na mne mile usměje. Kolikrát mne napadlo jít za ní, což se mi v ranní špičce bohužel ještě nepodařilo. Vystupuje totiž už na další stanici. Celou dobu mám pro ní připravena stále stejná dvě slova: „Revize jízdenek!“.