Kvintet
„Dědo, podívej!“ El svírá v dlaních ochmýřenou mňoukající kuličku.
„Kůtě1, kde´s ho našla?“ děda povzdychne.
„Na půdě. Je jich pět.“
„Běž domů, odnesu ho zpátky,“ vezme jí děda kotě.
Pootevřeným oknem El slyší slepičí kdákání a mečení kozy. Kvintet slabounkých kočičích hlásků pomalu umlkajících v zurčícím proudu potoka zaslechnout nemůže.2
- Pozn. autorky: Výraz „kůtě“ patří do východočeského nářečí. [↩]
- Toto je 16 epizoda života jedné holčičky v 70. letech. První příběh najdete pod názvem Výběr budoucího povolání [↩]
Děkuji panu vydavateli, El se tu objevuje právě 1 rok :-).