Za okýnkem ubíhá půvabná krajina a já už hodnou chvíli napjatě hledím vpravo. Je to takový náš rituál.
„Vidíš ten kopec, jak není vidět? To je Tachov. Pamatuju ho ještě vysoký. Oni ho totiž vytěžili, víš?“ řekne jako vždycky.
Pozoruju tu ohlodanou dominantu a napadá mě – jednou nás vytěží všechny.
alkohol (36) automobil (30) babička (29) bolest (26) cesta (61) doktor (33) děda (39) děti (78) hospoda (28) jídlo (42) konec (58) láska (46) muž (34) město (26) nebezpečí (29) noc (37) omyl (27) otec (28) oči (33) peníze (31) pes (28) práce (37) překvapení (63) rozhodnutí (33) rozhovor (59) setkání (29) strach (27) tma (27) tušení (37) voda (25) vzpomínka (33) záporná postava (35) řešení (25) žena (71) život (26)
Zveřejnit komentář