Momentka města: čekání

Je příšerné horko. Ti dva sedí v prosklené zastávce a nastavují široké, cizokrajné tváře slunci.

„Pašól!¹“, zachroptí první. Druhý jen pohne butylkou.

Tiše pozorují, jak autobusy přivážejí další postavy: muže s ženami, ženy bez mužů, ženy s dětmi, ženy…

Nadejde noc.

„Pašól!“, zavelí první. Těžce vstanou a zmizí mezi paneláky.

1. orig. пошёл! – hni sebou, hybaj