Na poště
Kdykoliv přijdu na poštu,
úřednice vpravo nápadně potichu cosi domlouvá se starší paní,
úřednice uprostřed skrytě loupe kupony z archu,
úřednice vlevo nenápadně podstrkává komusi balíček.
Displeje nad okýnky zobrazují čísla v neznámém rytmu: 5, 267, 520, 11…
a já vím, že je to vysílání
a že není pro mě.1
- O své předchozí návštěvě pošty autor informoval v příspěvku Zážitek z dnešního rána.
Počet komentářů: 4
Napadá vás vhodný komentář?
Kam dál
Přidat k oblíbeným (›) (»)- Zobrazit vše od: Zdeněk Král(171)
- Podívat se na heslo: tajemství • tušení
- Prohlédnout rubriku: Nezařazené
- Přečíst si náhodně vybraný text.
ZK zachycen v přerodu z prozaika v poetu…
Běda!
krasa…
Jo, u nás je to taky drsný.
A to nepočítám, jak jsem se tam kdysi uvedla, když jsem svým mimoidním stylem zvládla předběhnout celou frontu nedočkavých důchodců (v hlavě stále sluchátka a ve sluchátkách… tuším 12 stones…) a zjistila jsem to… až na odchodu… Nikomu bych nepřála ty lidi míjet ,-)