Kráčela domů s nákupem. Bylo kluzko, zima. Věděla, že musí ještě dnes stihnout termín závěrky. Tolik povinností, nevěděla, co dříve. Míjela podloubí, kde stanul muž s igelitkou. „Nemračte se, paninko, usmívejte se!“, zvolal. Ze špinavého svrchníku na ni koukaly veselé oči. „A co mám říci já?“, řekl bez náznaku ironie.