Nevšední portrét indiánského mladíka

Roderico přijel z Paraguyae, naše galerie mu zaplatila stáž.
Jeho autoportrét jsem třikrát prodal – právníkovi, bankéři, průmyslníkovi. Pokaždé mi ho vrátili; jejich manželky se do něj zamilovaly.
Nejdřív zmizela první manželka. Pak další. Nakonec Roderico.
Sedím v potemnělé galerii. Pláču. Hledím na ten portrét. V prstech svírám pramen Rodericových vlasů.¹

1. Pozn. vydavatele: Autorka tvrdí, že portrét, který ji inspiroval k vyprávění, je k vidění v galerii Švestka.