O bezhlavě zamilovaném

„Pavla a Pavel …to je hezký.“ Úplně se tetelila blahem.

Co kdyby ho vzala domů? Oblafne domovnici…

Jen co za ní zapadly dveře, pádila do ložnice. Svalila se na postel a hladila Pavlovu hlavu v klíně.

„Ty oči, jak chrpy. A jak srandovně je vyvalil, když jsem mu prořízla krček.“