„Když jdeš krajinou a potkáš zásadní kytku,“ vyprávěl Nemodlínovi cestou do hospody Hrob, „jakoby se ozval hlas.“
Tráva je jemně, ale umíněně šlehala přes nohavice.
„Bičík, ďábelské jablko, klobučky, obtáčka, opletník, sladčec, Panenky Marie vlasy… A taky jsem začal číst Flóru – časopis pro zahrádkáře. Flóra to je Playboy venkova.“