O motorkáři

„Hokynář Pokorný měl syna a ten měl jako jedinej na dalekoširokým okrese motorku. No, a u mýho tatínka ten syn šil a jednou mu takhle povídá: ‚Pane Jánský, já jsem dnes ujel sedumdesát kilometrů, ale vůbec žádnej ‚efekt‘ jsem neměl.

„A tatínek kýval hlavou a říkal: ‚To věřím, to věřím.‘“1

(O příbězích v této rubrice)V březnu 2011 jsem se skupinou aktivních žižkovských seniorů pokusil rekonstruovat každodenní život v době jejich dětství. Dali jsme dohromady spoustu materiálu. O některá vyprávění se s vámi chci podělit.

1. Pozn.: Napsáno podle vzpomínky paní Magdaleny H. na její dětství ve dvacátých-třicátých letech. [↩]