Sedíme s Márou v temném podkrovním bytě a sledujeme ruch před bankou naproti nám. Smějeme se a já šustím svázanými bankovkami.

„Dík, bez tebe bych to nikdy nedokázal,“ říkám.

„To já děkuju tobě. Netušil jsem, že budu mít tak rychlý kariérní postup,“ usmívá se a vytahuje policejní zbraň a odznak