Dnes večer se mi moje čivava Růža zdála poněkud neklidná. Zároveň i delší,  širší a chlupatější. Také hlučnější a smrdutější,  než mívá zvykem. Od rána nervózně pobíhala po domě a okusovala nábytek. S půlnocí nakonec utekla docela. Zůstala jen prokousaná díra ve dveřích… a na obloze měsíc jako obří palačinka.