„Proč zase brečíš?“

„Zítra je ten pohřeb…“ řekla chvějícím se hlasem.

Podal jí čistý kapesník. „Víš sama, že to pro ni už bylo vysvobození…Navíc jsi ji sotva znala!“

„O to vůbec nejde,“ vzlykla nasupeně. „Viděla jsem předpověď počasí. Má pršet. Pod kabátem nikdo neuvidí, že mám úplně nový smuteční šaty!“