Někdo řekl: „Už si vás tu necháme.“

Přepadl mne tísnivý pocit. Potřeboval jsem ven, nadechnout se, vidět slunce. Byl jsem v neskutečně těsné cele, úzké stěny jakoby pulzovaly a cosi mne táhlo ven nahoru. Nebo dolů? Ztratil jsem orientaci v prostoru.

A tak jsem se předčasně narodil. Ve znamení klaustrofobýka.