Stránky s informacemi

Na těchto stránkách najdete stovky příběhů vymyšlených tak, aby měly přesně 50 slov. Napsáno pro radost z vyprávění a vítězství nad těsným limitem.

Posmrtná (Dvoustý příběh)

Když jsem konečně umřel – nudou, při „večeru plném zábavy“, zjistil jsem s nevolí, že moje neblahá existence jaksi pokračuje. Věci v okolí, které mě ke konci až nesnesitelně obtěžovaly, se rozplynuly a já uviděl, že jsem nikde, obklopen ničím. Nikde nic.
Že to není nebe, bylo jasné na první pohled.

Z neznámých důvodů mi zůstal špaček tužky a zápisníček se stránkami sotva na padesát slov. A tak píšu. Tady totiž není co dělat, víme? Pokaždé, když dopíšu stránku, vytrhnu list, upustím ho jakýmkoliv směrem a sleduji, jak se pomalu vzdaluje, až zmizí. To je celá moje práce i zábava.

Poslední dobou (Takové věci píšu už jen ze zvyku. Součástí mého údělu je totiž přetrvávat v bezčasí.) často (vida, další zbytné slovo) zvažuji, je-li nějaké tam. Listy z bloku přece někam mizí: nějaké tam by tedy být mohlo. A je-li tam, není vyloučeno, že na tom místě někdo je, poněvadž, je-li někdo, je většinou někde. Otázka, která mi z těchto úvah vyplynula, mě mučí tak, že činí moje peklo méně neuchopitelným a tím paradoxně snesitelnějším. Stále znovu zkoumám, jestli je možné, že má slova možná právě teď, v tomto okamžiku, který není a dokonce se pojmu „být“ vymyká, někdo čte.1


  1. Vydavatel poznamenává: Tento týden vychází dvoustý příběh na padesát slov. Měl jsem potřebu udělat zářez. Kolega – spisovatel J. Kalíšek navrhnul vydat příběh na 200 slov. „To je šílenství, Jindřichu!“ „Ale není, klidně to vydej.“ „Ale Jindřichu – má to být dvoustý příběh na padesát slov. Nebude vadit, že je na dvěstě?“ „Stejně to nikdo nečte.“ „To je fakt.“, přisvědčil jsem. A tak to tady máte.

10 komentářů

  1. Čte.

  2. Tomu říkám komentář, Anno. :)

  3. Kolega spisovatel poznamenává:

    Nikdy bych neřekl, že to nikdo nečte! To odporuje přísné logice – čteme to minimálně my dva a s tím dalším, co čte tohle, už budeme skupina! :-)

    • Tak tohle mohl napsat snad jen právník. Moment! To napsal právník! :)
      Já jsem zvědavý, jaké příběhy budeš psát asi tak po první roku své praxe!

  4. Zdeněk: … tak původně jsem měla cukání napsat tohle jedno slovo libovolněkrát, ale neřešitelné váhání mezi číslovkou padesát a dvěstě nakonec způsobilo onu vražednou stručnost…

    • Tak jsem konečně objevil, jak to udělat, aby komentátoři mohli reagovat na cizí komentář. Tři měsíce mám tu volbu před očima, jen jí zaškrtnout. A nevidím ji. Ts ts ts.

  5. No, dokonale. Ako samo o sebe, tak aj s nadhernymi komentarmi ozajstnych citatelov!

    Este teda poznamenavam, ze je vidiet rozdiel stylu teraz, ked ma autor zrazu volnost pera a stale len jeden namet.

Napadá vás vhodný komentář?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *