„Evi, vezmeš si mě?“

„Já nevím, Jardo, není to moc narychlo? Chodíme spolu krátce…“

V noci se ale spolubydlícím chlubila prstýnkem.

„Nechtěly byste se ztišit, dámy?!!“ vlítla na ně recepční, když hlučně přetáhly večerku.

Ta samá recepční pak svědčila na svatbě.
A zahradník z toho starobince šel za svědka Jardovi.