Byla vyčerpaná. V uších jí pískalo a v hlavě vířila slova všech těch šeptajících lidí. Další už přitom čekali na druhém konci města. To pomyšlení bolelo až v kostech. Z pokřivených úst stoupal do noci světlý proužek páry zkaženého dechu. Fáma zvedla oči k obloze, roztáhla zablácená křídla a vzlétla.