Rozloučení nad ránem

Procitl jsem a ona seděla na posteli v těch lehounkých letních šatech, které měla, když jsem ji poznal.

Věnovala mi plachý úsměv: „Ahoj, chtěla jsem se rozloučit, asi už budu muset…“ Naklonila se, jemně mě políbila a já usnul.

Znovu mě probudil telefon. „Vaše žena v noci zemřela,“ řekl doktor.

Jeden komentář

  1. To by otiskli i v časáku Enigma

Napadá vás vhodný komentář?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>