Stránky s informacemi

Na těchto stránkách najdete stovky příběhů vymyšlených tak, aby měly přesně 50 slov. Napsáno pro radost z vyprávění a vítězství nad těsným limitem.

Být sám

~ 14.5.13 ~ Dva | 1 | Zhlédnuto: 759× |

Miloval výšku a krajinu ubíhající pod křídly. Bezmezný prostor, který mohl sdílet se všemi. Hory na obzoru se blížily, ale on to nevnímal. Alarm  v kabině se ozval ženským hlasem: Stoupej, stoupej,.. Neslyšel. Nevnímal. Myslel jen na svoji ženu.  Byl tak sám. Stoupej, stoupej,.. Za chvíli budeme navždy spolu andílku.

dále...

Růže

~ 9.5.13 ~ Dva | bez komentářů| Zhlédnuto: 809× |

Položil na lavičku růži hned vedle místa, kde sedávala. Nemohl jinak, jako kdyby ho k tomu vyzývala zasněným pohledem, který na něj každý den upírala. Nevšimla si jí a sedla si jakoby nic. Šokovala ho. Spěšně odešel. Již neslyšel slova, které věnovala dceři: “Nepotřebuji pomoc, nejsem mrzák, jsem jenom slepá.“

dále...

Dva muži, dva panáky

~ 8.5.13 ~ Dva | bez komentářů| Zhlédnuto: 896× |

Prázdný panák ťukl o bar: “Taky tě pustila k vodě?” “Něco takového,” a ke svému překvapení pokračuje dál.  ”Včera se mi o ní zdálo. Seděla na pohovce a prohodila, že má konečně tu nemoc za sebou. Byl jsem šťastný.” “A pak jsem se probudil.” Ťuk. ”Teď se chci probudit znova.”

dále...

Samota

~ 30.4.13 ~ Dva | 2| Zhlédnuto: 768× |

Zase na mne křičel. On říká, že nekřičí, ale já slyším, jak řve se zavřenými ústy. Ty oči se dívají s takovou nenávistí! Nechápu to, a nevím co s tím. Šel si zas lehnout a všude je ticho. Za skleněnými dveřmi všech tří pokojů se znovu rozblikalo modré světlo televize.

dále...

Jako vejce vejci

~ 11.4.13 ~ Dva | 3| Zhlédnuto: 1 468× |

Stojím nad ní v tramvaji. Je mi povědomá. Není to máma mojí spolužačky? Jasně, ta podoba! Ale ne, její máma už umřela. Sakra, vždyť je to ona, moje dávná, tajná láska! Ta zestárla! Ty vrásky a šediny… Oslovím ji: „Markéto!“ Vzhlédne: „Jé, táta mého spolužáka, nevšimla jsem si, posaďte se.“

dále...

Cesta

~ 9.4.13 ~ Dva | 2| Zhlédnuto: 1 263× |

Dupnul na brzdu. „Vidělas ten smrk? Jak vyčnívá nad okolní stromy? Někdy tam musíme vyrazit!“ * * * * * „Sakra, proč jsme to odkládali!“ znovu klopýtla přes kořen. „Kdo to má najít!“ Konečně stála pod smrkem. „Kam jsi to ještě chtěl? Na Křivoklát?“ řekla něžně. Pak otevřela urnu a ke kořenům odsypala trochu popela.

dále...