Za plotem před plotem
„Do toho kopce? Víš, že hledáme zátoku?“ „Asi zkratka…“ „Určitě.“ Na kopci cesta končila u plotu s nápisem Psychiatrická léčebna. Za branou stál zřízenec a bedlivě nás sledoval. „Dobrý den, my hledáme Zlatou zátoku.“ „Jo, tak vy tady na kopci hledáte zátoku?“ odpověděl zřízenec a oči se mu zvláštně zaleskly.
dále...
Láska za zvuku bubnu
Musíme se rozejít. Na jak dlouho? Napořád. A proč? Protože jsme nečistý pár, je na to zákon. Ale já tě mám ráda. Taky tě mám ráda. A co teď bude? Příjde očistný proces a po něm už se neshledáme. Já do té pračky nechci! Každý pár ponožek takhle jednou...
dále...
Jarní procházka
Vskutku nádherné ráno. Brouzdal se trávníkem a vdechoval uklidňující vlhkou vůni čerstvě sečeného pažitu a hlíny. Vzhlédl k nebi, kde plul jemný závoj cirrostratů. Cítil se najednou tak malý, nejmenší na světě. Bylo mu krásně v rozehřívajícím slunci, ševelení javorů a zpěvu ptáků… Ptáci?! Přelétl stín. Pak ho sezobl...
dále...
Marné varování
„Těžká služba,“ prskla, když ji trefil botou. „Neví, že mám hlídat barák i jeho?“ „Kočky z celé vesnice, co sem chodily za nebožkou babičkou, konečně odtáhly. Jenom ty, černá mrcho, pořád otravuješ,“ nadával. Odjížděl. Zastoupila mu cestu. „Nejezdi!“ Nezastavil. Přidal plyn. Kočka uskočila včas. Vzápětí ho sejmul kamion. Taky nebrzdil.
dále...
Na dotek
Seděli jsme v kavárně naproti sobě. Zrovna říkala něco důležitého. Snažil jsem se ji poslouchat, ale vůbec jsem se nemohl soustředit. Její malá pevná a nepatrně odstávající ouška obsadila mé zorné pole a šeptala: „Nakloň se blíž, ještě blíž! Jen se neboj, nakloň se až na dotek.“ „A teď dýchni!“
dále...
Jehí Ór!
„Sedím nad tím od rána, a pořád na to nemůžu přijít, člověče… Potřebuji něco jasného, chytlavého, aby si ten první krok zapamatovali všichni. Napadlo mě Shela Jehíh Kazaam!, ale přijde mi to infantilní. Jako kdyby druhořadý čaroděj vyvolával blesky. Mělo by to být co nejjednodušší, viď? Co třeba… BUDIŽ SVĚTLO!“
dále...
Nejnovější komentáře