Pak nevim
Dlouho si mě nikdo nevšímal. To má být ta vyhlášená hospoda? No, konečně! Pivo bylo výborný, ale ta doba! * * * Další pivo a další čekání. * * * Když jsem dopíjel třetí, zastavil se u mě hostinský. Položil přede mě tác s pivama, mírně se předklonil a povídá: „Vidím, že pán je vážný zákazník.“
dále...
Jen jedno
„Františku, jedno pivo a velkýho rumajzla!“ „Sedni.“ „Nemám čas. Kopnu to tam a jdu… Nashle!“ „Přestal chlastat?“ U stolu zavládlo veselí. „No co?“ „Skoč se podívat k Jelínkům nebo Pod hráz, jestli tě to zajímá.“ „Co tam asi uvidím?“ „Jak si dává jedno pivo a velkýho rumajzla… protože nemá čas.“
dále...
Úctyhodná únava
„Čau babi, tak jak žiješ? Co děda?“ „Ale, poslední dobou je pořád nějakej unavenej.“ „No, dyť je mu sedmdesát.“ „Já vím, ale třeba dneska skoro celý dopoledne proležel.“ „Ty myslíš, že ho zase zlobí srdce?“ „…já ti nevím. Včera byl v hospodě, předevčírem taky… a v pondělí vlastně znova.“ „Aha!“
dále...
Slovo znalce
Otevřené dveře naší hospůdky nás přímo nasávaly. Však zrada. Za nimi stál pořadatel „Tak kolikrát to bude?“ „Počkejte, počkejte! My nejdeme na tancovačku, my deme do hospody.“ „No jo, ale na sále je zábava. Tak jak to mám udělat?“ V tom nás zaregistroval hospodský. „Karle neblbni! Ty netancujou, ty chlastaj.“
dále...
Taková lapálie
Restaurace byla skoro prázdná. Pár klábosících štamgastů a u obřího okna pán, který jedl polévku. Poklidnou atmosféru rozťalo řinčení skla. Pán s polévkou seděl vyděšeně uprostřed vytrženého okenního rámu. Číšník ani brvou nehnul a začal utěrkou z pána ometat sklo. Když skončil, usmál se a povídá: „Co polívčička? Dáme novou.“
dále...
Mezinárodní spor na území Československa
Kravál studentské hospody přehlušil křik. Dva černoši, Ghaňan Francis a Eda, tuším z Mali, řešili nějaký problém. Najednou oba vstali a začali mluvit rukama. Hádka spěla rychle ke konci. „Ty vychcanej Slováku!“ hulákal Francis. „Ja ťa zabijem, ty zajebaný Čehůn!“ zařval Eda, těsně před tím než se na Francise vrhl.
dále...
Nejnovější komentáře