Stránky s informacemi

Na těchto stránkách najdete stovky příběhů vymyšlených tak, aby měly přesně 50 slov. Napsáno pro radost z vyprávění a vítězství nad těsným limitem.

O večírku a minerálce

~ 16.10.09 ~ Příběhy Nemodlína z Bezvěrova | bez komentářů| Zhlédnuto: 695× |

„Potkali jste se včera s Hrobem?“ halasil Houba hned, když Nemodlín vlezl mezi dveře. „Pche! Ani nezavolal. Ale já měl celkem slušnej večírek,“ zasípal Nemodlín vyprahle a na důkaz zvedl ruku, ve které držel láhev minerálky. „No, nebude to tak strašný,“ zašklebil se Houba, „ když si dáváš s příchutí.“

dále...

Děda hazardér

~ 15.10.09 ~ Příběhy mých dědů | bez komentářů| Zhlédnuto: 595× |

Tehdá se karbanilo! Hráči v hospodě upisovali statisíce, dobytek, domy, všechno. A dluhy brali vážně. Jednou děda potřeboval dvanáct tisíc do hry. Babička byla škudlivá, pevná ženská, ale peníze dala. Věděla, že se vrátí i s přídavkem. Jó karban, ten máme v krvi. Děda uměl, táta umí, a já jakbysmet.

dále...

O seznamování se a vysavači

~ 9.10.09 ~ Příběhy Nemodlína z Bezvěrova | 1 | Zhlédnuto: 930× |

Nemodlín koukal do seznamovacích inzerátů. Ležel na posteli s chromovaným rámem, za zády meruňkovou stěnu. „…Snídám s toustovačem, povídám si se sedačkou, flirtuju s televizorem. Dřív než si něco začnu s vysavačem, prosím, ozvi se…,“ četl. „Co bych tak o sobě napsal já?“ uvažoval. „…jsem trochu Oblomov, trochu Fuck off…“

dále...

Děda muzikant

~ 8.10.09 ~ Příběhy mých dědů | bez komentářů| Zhlédnuto: 787× |

Můj děda měl nadlidskou zarputilost. Jednou v kartách vyhrál housle. Večer po práci se pak zavíral ve špýcharu a zkoušel skřípat. Dokud nezahrál tón. Dokud tón nehrál čistě. Dokud neuměl hrát pořádně. Pak přišel do hospody, nasadil housle a spustil „U Zborova hřměla děla“. Lidi plakali dojetím. To byl chlap!

dále...

O záchodě a oblíbenostech

~ 2.10.09 ~ Příběhy Nemodlína z Bezvěrova | bez komentářů| Zhlédnuto: 684× |

„Stejně je to zvláštní,“ nadhodila z ničeho nic Kometa, „že lidi, když sedí na záchodě, dělají obvykle to, co mají nejraději.“ „Třeba?“ zeptal se zvědavě Nemodlín. „No různě. Malý děti často jí nebo si zpívají. Spousta lidí si čte.“ „A ty?“ Nezaváhala ani na okamžik. „Já bych tam nejradši lyžovala.“

dále...

Děda rolník

~ 1.10.09 ~ Příběhy mých dědů | bez komentářů| Zhlédnuto: 721× |

Komunisti nás učili, že práce je bůh a lid je věřící. Nepochyboval jsem. Můj děda ale práci na statku nenáviděl. Dobytek bylo třeba obstarat ještě před svítáním a děda vstával těžce. Kolikrát ho babička musela skopat z postele. Vrávoral pak po dvoře a snažil se procitnout. Chudák. Statek mívali velký.

dále...