Stránky s informacemi

Na těchto stránkách najdete stovky příběhů vymyšlených tak, aby měly přesně 50 slov. Napsáno pro radost z vyprávění a vítězství nad těsným limitem.

Do mlhy

~ 18.7.11 ~ Nezařazené | 4| Zhlédnuto: 1 385× |

Ale próóóč? Osazenstvo autobusu zpozorní. Všichni to kreslej! Klíma. Pudil. I Hnátová! Matčina ruka znovu nekompromisně smázne čmáranici na okně. Sklo se mlží dál. Sousedi škodolibě přihlížejí. Drkotání po venkovských silničkách ovšem změní rozložení sil. Matka spí s hlavou na stranu a holčička vítězně plní okno kosočtverci s čárkou uprostřed.

dále...

Stará křivda

~ 13.4.11 ~ Dětství před 70ti lety | bez komentářů| Zhlédnuto: 720× |

„Do školy jsme chodili čtyři kilometry. V létě úvozem, zkratkou, v zimě se muselo po silnici. Protože do lomu jezdily veliký auta a v tom projetym my jsme šli. No a najednou cinky linky linky jely saně, koňmo jeli sedláci. A myslíte, že zastavili, aby nás svezli? Nezastavili! Ještě zvonili, abysme uhli.“ (O příbězích v této rubrice)V březnu 2011 jsem se skupinou aktivních žižkovských seniorů pokusil rekonstruovat každodenní život v době jejich dětství. Dali jsme dohromady spoustu materiálu. O některá vyprávění se s vámi chci...

dále...

Volný pád

~ 8.3.11 ~ Momentky města | 1 | Zhlédnuto: 741× |

Jednání k ničemu, autobus narvaný a ten pitomec za volantem vymetá každou díru! Bába vedle do něj pořád strká a vzadu kvičí nějaký fakan. Nestíhá, musí ještě přečíst podklady, ale jak asi?! Tiše syčí nadávky a datluje smsku. Telefon letí na podlahu. Vztekle na něj dupnul. T9 nezná slovo štrúdl.

dále...

Mikulášský příběh

~ 7.12.10 ~ Momentky města | 3| Zhlédnuto: 1 330× |

Volám si taxíka, kytice by cestu mrazem nepřežila. Podupávám v teplých botách a choulím se do plyšové vesty. Bodrý taxikář otevírá dveře a pomáhá mi nastoupit: „Tak co, jdete strašit?“ „Ne, já tak vypadám normálně.“ Trapné ticho. Pak žehlí. Možná úplně poprvé v historii taxislužeb zaokrouhluje cenu dolů.

dále...

Tofiffee

~ 12.11.10 ~ Nezařazené | 2| Zhlédnuto: 919× |

„Jak jste se mohli opovážit nabídnout si bez dovolení bonbon z auta generálního?!“, osopila se na mě vychrtlá černovlasá redaktorka módy. Se sevřenýma půlkama jsem pokorně odkráčela koupit novou krabičku. Cestou jsem se uklidnila a došlo mi, jak mohla vědět, že jsme si vzali tři kousky z poloviny vyžrané bonboniéry?

dále...