Kostlivec
Sedí na posteli. S odporem a hrůzou v očích se dívá na kostru v rohu pokoje. Prázdné oči, žluté zuby, dvanáct párů žeber a zkroucené nohy. Do místnosti se vkrádá tma. Ponurým tichem zní těžký dech a divné mumlání. „Os frontale, os nasale, patella… ƒƒƒ“ „Já se to snad nikdy nenaučím!“
dále...
Nebojme se cizí kultury!
Už jsem odcházela, když do salónu vešla žena v burce. Řekla kadeřnici, že chce nový účes, burku ale nesňala. Kadeřnice šmikala, česala, ale nůžek ani hřebenu se nedotkla. Když skončila, zákaznice se otvorem na oči prohlédla v zrcadle. „!لطيف“ * A víte co? Ono to vážně vypadalo dobře! Burky jsou fajn. ——— * „Pěkné!“; překlad: Google Translate
dále...
Vyznání
Smířila se, že bude věčně tou druhou. Co také chtít od ženatého? Manželku prý nemiluje, ale děti by mu chyběly.Těšila se na ty ukradené společné chvilky. Zrovna dnes – romantická večeře jako slibná předehra, zvláštní výraz v očích…„Asi bys to měla vědět. Volala mi žena – David má vši…“
dále...
Mezi 12 a 22
Spatřili se možná na Újezdě. Na Malostranské jejich vášnivé pohledy a vzájemné sympatie nešlo přehlédnout. On vstřícně rozpřáhl ruce, ona se smála. Pokrčila rameny, pohodila vlasy. Vzdalovali se, přibližovali, oči ze sebe nespouštěli. Před Chotkovými sady posmutněl, mávl ze zadní plošiny dvaadvacítky. Koleje odbočovaly vlevo. Dvanáctka, kterou řídila, pokračovala rovně.
dále...
Ztrácení a hledání
Díval se jí do očí, ale viděl v nich jenom sebe. To tajemství, ta jiskra, všechno bylo pryč. Rozpačitě se usmála. Počkat. Ne rozpačitě! Nepřítomně. Byla někde pryč a jeho tady nechala. Moc ji chtěl najít, ale taky se bál, co najde. Miluje ji. Když najde sebe… ono to půjde.
dále...
Nejnovější komentáře