Strach

Na zahradě roste ořešák. Je mi deset, vylezl jsem vysoko, kam jen jsem si troufnul.

Dřevo se hýbe jako živé. Držíme se v objetí, přitisklí. Houpe mě na šedivých ramenech, bojím se.

Kořeny drží v hlíně, pod nimi poklad. Od skládky letí holubi. Jsem úplně sám.

K obědu musím dolů.