Restaurace byla skoro prázdná. Pár klábosících štamgastů a u obřího okna pán, který jedl polévku. Poklidnou atmosféru rozťalo řinčení skla. Pán s polévkou seděl vyděšeně uprostřed vytrženého okenního rámu. Číšník ani brvou nehnul a začal utěrkou z pána ometat sklo.
Když skončil, usmál se a povídá: „Co polívčička? Dáme novou.“