Tušení stínů

Moře bylo úžasné. Takeši až litoval rozhodnutí se zabít. Když se odrazil, aby jeho tělo prolétlo 40 metrů dělících špičku útesu od vodní hladiny, zaregistroval toto: japonské moře omývající patu útesu zmizelo. Mohutná vlna, již zahlédl, byla příliš daleko, než aby ho mohla pohltit. Pomyslel si, že mohl chvilku počkat.1

1. V archivu najdete další příběhy z japonského prostředí: Seppuku; B. Bellová, Ve stínu sakury; D. Rýpal [↩]