Odposlechnuto u stánku s občerstvením. Jedenáctiletá holčička kupuje bramborák.

Holčička: „Prosila bych jeden bramborák.“

Prodavač: (úslužně) „Jeden bramborák pro slečnu, prosím, pětadvacet korun.“

Holčička: „Já mám kreditku.“

Prodavač: (pobaveně) „Vážně? Kde?“

Holčička: (volá) „Tatííí! Že mi zaplatíš jeden bramborák?“

Otec: (rezignovaně kýve hlavou)

Holčička: (vítězoslavně) „Tak vidíte, že mám kreditku.“