Jeho předůstojný výraz ji vytáčel.

„Kurník šopa,“ vztekala se „nekoukej tak vyčítavě! Mám se snad užírat pocitem viny, že nejsem svatoušek jako ty?“ Vyplázla jazyk. „Kašlu na tebe. Jdu domů!“

Odkráčela.

Janovou kamennou tváří probleskl úsměv. Po staletí mu chodí holky na most brečet. Dostat konečně vynadáno byla příjemná změna.