Probudila jsem se s velkou jizvou na hrudi. Koma? Nahlížím do kalendáře a včera bylo včera. Amnézie? Jmenuji se… dvě a dvě jsou… Musím k doktorovi.
V čekárně nahlížím mezi knoflíky a jizva je tam. Doktor se ani nepodíval a cosi napsal: “To je jizva z…!”
Co? Nemůžu to přečíst!
“Další!”