„Je to vidět,“ El vyčítavě fňukne.
Děda, hliníkovou naběračku nacpanou v děravé ponožce, štupuje jako každý večer: „Toho si nikdo nevšimne.“
„Všimne.“
„Nevšimne.“
„Proč si nevezmeš jinou nit?“
„Takhle dobře vidím, kde to mám vyspravené.“
El si natáhne modré ponožky zaštupované žlutou nití. Ty zelené svítí červenou záplatou, černé bílou.

Autor Lidmila Kábrtová
Spisovatelka.