Zuby

„Před Gottem dávali ruskou pohádku o losovi. Měl vpředu velký zuby zrovna jako tehdy Gott. A pískal.
Seděli jsme pod pódiem. Gott tančil, blýskal zubama a mě ty zuby začínaly vadit.
Najednou se sklonil ke mě a ukazoval, ať tleskám. Vycenil zuby, já ho drapnul a von tak divně vypísk…“¹

1. Vyprávění starého severočeského horníka upravené do padesáti slov. Jeho vzpomínka na výlet do Prahy za uměním pochází z hlubin posledního století minulého tisíciletí.