Holubí láska

Ten holub měl zlomené křídlo.

„Tatí, vezmeme ho domů?“ zaprosil jsem.

„Chcípne!“

Věřil jsem v zázrak.
Táta měl pravdu. Chcípnul.

***

Nazítří donesl táta plný pytel holubů.
Zavřel jsem je do kůlny, krmil je, hladil, vyprávěl jsem jim.
Milovali mě. To se pozná, jen tak tiše vrkali.

Pak jsem otevřel dveře…