Bitva o život – 2
„Neomdlíš mi tady?“
Holčička zavrtí hlavou a zkoumá nůžky ve veterinářově ruce.
„Uvíznul v železech, má rozdrcený kloub,“ lékař vystříhává zbytky kostí.
Děvče mlčí.
„Hotovo.“
Dírou skrz nohu je vidět.
„Denně převazovat a něčím to zafixuj.“
Když se kocour probere, tlapku mu svírá dlaha z pečlivě vyvařených špejlí od nanuků.
Výborné…
Tenhle se mi taky moc líbí. Je na něm krásně vidět, že i mikropříběh se dá vypravit ba přímo nacpat dějem, rekvizitami, prostředím… jako velká povídka. Máme tu i „střih“ a posun v čase. A snad se dá mluvit i osobitém stylu.
Kde jsou hranice?